Klíč

21. prosince 2009 v 17:08 | Admin |  Mikrovlny zábavy ► Neobyčejně obyčejné příhody ze života
Neobyčejně obyčejná příhoda číslo jedna. Určitě to znáte taky, myslím, že není skoro nikdo, komu se to alespoň jednou nestalo - sáhnete do kapsy, ve které se mají nacházet klíče, jenže se tam nenacházejí. A občas ani nezjistíte, kde přesně se nacházely, protože je už nikdy nenajdete a pokud jste na nich měli jmenovku i s adresou, musíte nechat vyměnit zámek.

Stalo se to v roce 2003. Tehdy jsem chodil do druhé třídy a máma začala pod delší dovolené znovu chodit do práce. A protože táta býval tehdy v práci celý den a máma se vracela také až o půl sedmé večer, tak jsem dostal svoji první klíčenku s klíčem od bytu. Byl jsem na svoji klíčenku náležitě hrdý a klíč jsem nosil pyšně na krku. Ale to trvalo jen tři dny.
Čtvrtého dne jsem se vrátil domů a zjistil jsem, že klíč nemám. Ani na krku a ani ve školní tašce, ať jsem ji prohledával, jak jsem chtěl (samozřejmě kromě kapsy s učebnicemi, tam bych si přece klíč nedal ani omylem). Trochu jsem zpanikařil. Byly zhruba 2 hodiny odpoledne a mně se rozhodně nechtělo čekat na schodech do půl sedmé večer. A tak jsem přemýšlel, kde jsem ten den všude byl a kde jsem klíč mohl nechat nebo ztratit. Zpátky do školy to bylo kousek, tak jsem vzal (upozorňuji, že značně těžkou!) brašnu na záda a vrátil jsem se tam.
Za pomoci družinářky jsem napřed prohledl školní družinu, potom třídu, zahradu, šatnu i šatnu tělocviku, všude tam jsem totiž ten den byl. Hledání trvalo asi hodinu. Bez výsledku. Celou tu dobu, co jsem klíč hledal, jsem měl samozřejmě moji školní brašnu na zádech. Klíč se nenašel, a tak jsem se vydal zpátky domů, už napůl přesvědčen o tom, že opravdu budu muset čekat až do půl sedmé. Ještě po cestě ze školy jsem se díval po zemi, neuvidím-li svůj klíč někde ležet. Ale nikde nic.
Celý nešťastný jsem přišel opět před dveře našeho bytu. Sedl jsem si na schody a konečně sundal ze zad školní brašnu. Když jsem klíč nenašel, nezbývalo mi nic jiného, než čekat, a tak, abych si ukrátil dlouhou chvíli, jsem otevřel brašnu, konkrétně kapsu s učebnicemi a vytáhl čítanku. A že byste neuhodli, co jsem našel pod tou čítankou?

Dneska už se tomu směju, ale tehdy mi do smíchu moc nebylo. Ono by vám asi taky nebylo do smíchu, kdybyste s těžkou aktovkou na zádech všude možně hledali klíč a po hodině hledání byste zjistili, že ten klíč máte v aktovce a celou dobu ho nosíte s sebou!
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama